Každý kvartál píšu retrospektivu toho, co nefungovalo. Ne obecnou analýzu, ale konkrétní seznam rozhodnutí, která dopadla jinak, než jsem čekal. Většina lidí takový dokument nechce číst. Já ho čtu každé tři měsíce a hledám vzory.
Před rokem jsme spustili funkci, o které jsem byl přesvědčený. Zákazníci ji nepoužívali. Místo rychlého vypnutí jsem strávil týden rozhovory s deseti lidmi, kteří ji vyzkoušeli a opustili. Všichni říkali totéž: řeší to problém, který nemáme, způsobem, který nedává smysl.
Ukázalo se, že jsem postavil řešení pro problém, který jsem si vymyslel, ne pro problém, který zákazníci skutečně mají. Přepracovali jsme celý koncept od základu. Nová verze má o šedesát procent vyšší adopci než cokoli jiného, co jsme letos spustili. Bez analýzy původního selhání bychom to nikdy nepostavili správně.
Podobně analyzuji každý projekt, který nedopadl podle plánu. Ne proto, abych hledal viníka, ale proto, abych rozuměl, kde byly moje předpoklady špatně. Většina nejlepších nápadů vznikla z pochopení, proč předchozí verze selhala.
Kolega Jakub Beran z vývojového týmu dělá totéž s technickým dluhem. Dokumentuje každé řešení, které museli předělat, a hledá, co měly společného. Našel tam tři architektonické vzory, které teď šetří měsíce práce.